Bechtěrev nejsou jen tuhá záda

Bolest v kříži nebo bolesti pat. Tak se může projevit ankylozující spondylitida, známá jako Bechtěrevova nemoc.

Bechtěrevova nemoc, běžně označovaná jako »bechtěrev«, je zánětlivé onemocnění křížových kloubů a vazů kolem páteře. Tato nemoc však může mít (ale nemusí) další mimokloubní příznaky: záněty očí, kloubů, úponů, střeva a někdy i kůže nebo aorty. Typicky postihuje mladé muže. Onemocnění se začíná projevovat koncem druhého desetiletí života a během třetího, tedy mezi 18. a 40. rokem života. Vzhledem k tomu, že jde o dobře vypadající, mladé a do té doby zdravé muže, ošetřujícím lékařům může trvat i několik let, než pacienta odešlou ke specialistovi, který nemoc diagnostikuje.

Typicky se »bechtěrev« projevuje takzvanou zánětlivou bolestí v kříži. To je bolest klidová, především noční. K ránu pacienty budí. V takovém případě proti bolesti významně pomáhá lehké rozcvičení.

Jednoznačnou příčinu nemoci určit zatím neumíme. Víme, že nemoc postihuje nejčastěji osoby s pozitivním antigenem HLA-B27 na bílých krvinkách. Těchto lidí je v běžné populaci asi 9 %, mezi bechtěreviky ale 96 %. Spouštěcím faktorem často bývá obyčejná střevní nebo jiná infekce. Onemocnění je dědičné.

Postup nemoci je případ od případu velmi odlišný. Některým šťastlivcům se zánět zastaví na křížovém skloubení, jiným však postupuje zánět po páteři a postupně, různě rychle, způsobuje typické tuhnutí páteře.

Lázeňská léčba mívá dlouhodobé účinky

Základními léky na Bechtěrevovu chorobu jsou takzvaná nesteroidní antirevmatika. To jsou léky, které působením na zánět tlumí bolest. Další významnou součástí léčby je cvičení, fyzikální (např. elektroléčba) nebo lázeňská léčba, která přináší někdy i dlouhodobou úlevu od bolesti a brání ztuhnutí kloubů a páteře. Také brání omezení funkce hrudníku, která s tuhnutím souvisí, a může být hlavní příčinou srdečních či oběhových obtíží.

Vedle nesteroidních antirevmatik se užívají i kortikosteroidní látky, nejčastěji ve formě injekcí do bolestivých kloubů a vazů. Při postižení kloubů na rukou a nohou pomáhají léky, které se také užívají u jiných forem revmatismu, jako Sulfasalazin a Methotrexat. Moderní léčbou pro pacienty s mnohočetným postižením, je biologická léčba. Působí přímo na nositele zánětu v krvi. Onemocnění neumíme zcela vyléčit, ale pouze tlumit. Jeho průběh je v začátku nepředvídatelný, což léčbu komplikuje. Někomu stačí občasná medikace nesteroidními antirevmatiky a cvičení, jiný reaguje zlepšením teprve na moderní biologickou léčbu.

Nejdůležitější, co může pacient udělat sám, je dodržovat pevný režim. Vhodný je jakýkoliv pohyb, který tlumí bolest a rozhýbá hrudník.

Cvičení pomáhá víc, pokud je pravidelné

Vhodné je samozřejmě rozcvičování páteře a dechová cvičení. Je nutno sportovat či cvičit pravidelně, nejraději denně. Samozřejmě je přitom nutno respektovat věk a stav ostatních kloubů, které mohou být postiženy například artrózou. Potom nejsou vhodné cviky s přetěžováním těchto kloubů. U kolen a kyčlí nejsou vhodné skoky a doskoky, naopak se doporučuje plavání. Při postižení krční páteře je oproti tomu plavání nevhodné, především styl prsa, a je třeba zvolit jiné cvičení. Léčbě mohou napomoci také některá dietní opatření.

Zdroj: Rytmus života 7.3. 2011