Vím o každém svém kloubu

Příběh dívky, která musí žít s revmatoidní artritidou
Romaně bylo třináct, když ji koleno zničehonic rozbolelo tak, že na něj nemohla ani došlápnout. Maminka s ní logicky zamířila na ortopedii. Tady jí však nepomohli, a proto zamířila na chirurgii. Taky žádná pomoc. Až třetí štace byla ta správná, vzhledem k Romanině věku však neuvěřitelná: Revmatologický ústav v Praze. Další pacientka s revmatoidní artritidou...

To, co se laikovi zdá nepravděpodobné, maminku Romany zase tak z míry nevyvedlo. Sama těžkým onemocněním kloubů trpí už léta. „Tu opravdovou bolest jsem poznala až po roce, kdy se ozvalo také druhé koleno. Zachvacovala všechny klouby kromě páteře, ačkoli jsem polykala stále víc a víc prášků. Najednou jsem věděla o všech, které mám,“ vzpomíná dnes dvacetiletá dívka z pražského Podolí a dodává: „Zpočátku mě nejvíc štvalo, že jsem už nesměla jezdit s dětmi na letní tábor. ,Radši ne, Romanko, abys tam neprochladla,‘ řekla mi mamča.“ Pozdější studentka oboru chemik/operátor se vzhledem sice od vrstevníků nelišila, nemoc však víc a víc poznamenávala každodenní život. Sport z něj musel zmizet navždy. Nemohla nosit nic těžkého. Chůze pro ni byla čím dál namáhavější. Proti každému delšímu předklonu trýznivě protestovaly nohy. Klouby otékaly jako po výronu a spolu s tím brala za své jejich hybnost.

Na jednom z pravidelných vyšetření se Romana dozvěděla od své revmatoložky novinku: vyzkouší zbrusu nový lék z kategorie biologických. „Po první injekci mi do druhého dne splaskla obří boule nad kolenem a úplně mě přestalo bolet. Po půlroční léčbě chodím na dlouhé procházky, necítím ramena ani ruce a taky s koleny je to nesrovnatelně lepší,“ vypočítává Romana. Díky účinné látce v léku neskončila v invalidním důchodu, ale mohla nastoupit do zaměstnání k počítači.

Lidí jako Romana žije v České republice kolem 100 000. „Po deseti letech nemoci ztrácí práci více než polovina nemocných,“ konstatoval profesor Josef Smolen, exprezident Evropské ligy proti revmatismu. Vysvětlení je logické: onemocnění postupně omezuje hybnost postižených kloubů, zvyšuje bolestivost a přináší další nepříjemné potíže, například neustále zvýšenou teplotu a únavu hraničící až s vyčerpáním. Podle profesora Karla Pavelky, ředitele pražského Revmatologického ústavu, se tito nemocní dožívají průměrně o sedm let méně než běžná populace.

V minulosti usilovali revmatologové v první řadě o to, aby léčbou ovlivnili imunitní reakce organismu a potlačili úpornou bolest. Moderní léky z kategorie biologických ale strategii léčby změnily. Cílem je zahájit účinnou léčbu co nejdřív, protože jen tak lze dosáhnout remise - tedy stavu, kdy projevy onemocnění zmizí, a toho, aby se klouby nezdeformovaly buď vůbec, nebo aby se zdeformovaly co nejméně a co nejpozději.

Velkou pozornost proto již před dvěmi lety vzbudily výsledky studie týkající se účinku protilátky, kterou dnes už v 70 zemích světa včetně České republiky užívají pacienti s potvrzenou diagnózou. Prokázaly totiž, že šestiměsíční podávání této látky v kombinaci s methotrexatem vedlo u 76 procent pacientů trpících artritidou ne déle než tři roky k zastavení progrese nemoci. U 74 procent z nich se nemoc nerozvinula ani po dvou letech.

Radost přináší teď tento objev i Romaně: jednou za dva týdny si lék pojmenovaný Humira vpíchne speciální injekční stříkačkou pod kůži a cítí se lépe než kdykoli předtím. Taková léčba je však značně nákladná (kolem 32 tisíc měsíčně). Proto ji specialisté z revmatologických center mohou zatím dopřát pouze vybraným nemocným, které vedou v registru a na které dostanou příslib od zdravotní pojišťovny, že jejich léčbu proplatí. A doufají, že přesvědčí ministerské úředníky i zdravotní pojišťovny o tom, že efektivní léčba revmatoidní artritidy je v výhodnější než obří výdaje spojené s invaliditou.

Co je revmatoidní artritida:

• chronické zánětlivé a velmi bolestivé onemocnění, které postihuje klouby, kloubní chrupavky a okolní tkáně
• klouby následkem zánětu otékají, deformují se a tuhnou
• příčinu ještě lékaři zcela neodhalili, jisté však je, že souvisí s imunitním systémem, který, místo aby chránil tělo proti vetřelcům zvenčí, obrací se proti němu.
• roznětkou může být stres, nedoléčená infekce, úraz...

Zdroj: MF Dnes

vytisknout stránku